Lužické hory, Ještěd

Lužické hory jsou nevelké pohraniční pohoří, ležící zhruba uprostřed mezi Děčínem a Libercem v severních Čechách. Malá část pohoří na území Německa se nazývá Žitavské hory. Geologicky jsou Lužické hory budované převážně svrchnokřídovými pískovci, proto jsou tvořený protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými vrchy. V minulosti byla na četných místech hor v malém měřítku dobývána nepříliš kvalitní železná ruda, drobné žíly mědi, olova a zinku s příměsí stříbra. V Lužických horách roste řada ohrožených druhů rostlin a stromů v němž převažují staré původní porosty buků.
Charakteristickým prvkem Lužických hor je lidová architektura. Původním typem je roubený dům s podstávkou a malými dělenými okny, se sedlovou střechou a hrazděním.
Poloha: Při Východní hranici ČR se SRN a Polskem Libercem a na VZ Děčínem
Významná vstupní místa: Děčín, Česká Kamenice, Warnsdorf, N. Bor, Cvíkov, jablonné Podještědí, Liberec, Chrastava, Kamenický Šenov.
Nadmořská výška: mezi 400 m až 793 m (Lůž), dalšími významnými vrcholky jsou například Jedlová (774m), Klíč (760m), Hvozd (749m), Studenec (735m).
Klima: Přestože nejsou Lužické hory příliš vysoké, tvoří významné klimatické rozhraní, oddělující severní rovinaté kraje Německa a Polska od vnitrozemí Čech. V závislosti na nadmořských výškách mírné až po chladné, v zimním období bohaté na sníh.

Ještěd byl vždy dominantou severních Čech a symbolem kraje pod ním. Na Ještěd vedou lanovky, na svazích je lyžařské středisko. Těsně pod Ještědem se nachází Horní Hanychov. Významnou roli sehrál Ještěd krátce po srpnové okupaci Československa v roce 1968, když odtud ve dnech 25.–27. srpna vysílalo televizní Svobodné studio Sever.