Šumava

Šumava, jako jedno s nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami prvohorního stáří, zejména žulami, rulami a svory. Je to lesnaté kopcovité pohoří s rozsáhlými náhorními plošinami a údolími vodních toků (Křemelná, Vydra).
Rozsáhlé části pohoří Šumavy při jihozápadní hranici České republiky s Německem a Rakouskem byly v r.1991 vyhlášeny za národní park. Mezi třemi národními parky České republiky je Národní park Šumava svými 69030 ha parkem plošně největším.
Pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, s vysokou zachovalostí přírody a vodních zdrojů je Šumava často nazývána \\"zelenými plícemi Evropy\\".
Území NP Šumava zahrnuje cenné přírodní společenstva s potřebou přísné ochrany. Jsou to například atraktivní zbytky pralesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště.
Naše poodhalení Šumavy má trochu širší rámec, než je geografická hranice tohoto území. Zahrnuje i celé okresy Domažlice a Klatovy, část Prachaticka a Českokrumlovska.

Poloha: při jihozápadní hranici ČR se SRN a Rakouskem mezi Železnou Rudou (tur. centrum, hraniční přechod) na SZ a Zvonkovou ( u Horní Plané) na JV.

Rozloha: 69 030 ha

Významná vstupní místa: Železná Ruda, Kašperské Hory, Stachy, Vimperk, Lenora, Volary, Nová Pec.

Nadmořská výška: mezi 600 m až 1378 m (Plechý).

Klima: V závislosti na nadmořských výškách od mírného podnebí v údolí Vltavy po chladné, vlhké, srážkově bohaté zejména na sníh ve vyšších polohách. Průměrná roční teplota je 6,5 –3,5°C.

Historické památky:
- plavební kanály pro plavbu dřeva (Schwarzenberský, Vchynicko-Tetovský).
- historické církevní stavby (kaple, mezníky, kříže, památníky apod.).
- horské stavby (královácké dvorce, volarské domy) včetně souvislejších lokalit \\"skanzenového\\" charakteru.